Pro Bechtěrevovu nemoc je charakteristické zkostnatění vazů okolo páteře. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že tím dostane mícha dodatečnou ochranu…
Pro Bechtěrevovu nemoc je charakteristické zkostnatění vazů okolo páteře. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že tím dostane mícha dodatečnou ochranu a výskyt jejího poranění bude u bechtěreviků nižší. Nic ale není vzdálenějšího realitě než tahle domněnka…
Místo řetězu tyč
Jedním z hlavním důvodů je skutečnost, že páteř se spojením obratlů zkostnatělými vazy více podobá dlouhé kosti, jako je např. stehenní kost. Tím je porušena biomechanika páteře, která má kvůli tomu daleko menší schopnost absorbovat energii poranění. A potom zlomeninu způsobí i zdánlivě banální nehoda. Ty se ještě navíc kvůli zvýšené nestabilitě pacientů vyskytují daleko častěji než u běžné populace. Při úrazech se velmi často zlomí přední i zadní část obratle a tato zlomenina je velmi nestabilní.
Chraňte si míchu
Finský výzkum udává, že u pacientů s Bechtěrevovou nemocí dochází k poranění míchy více než jedenáctkrát častěji, než je běžné. Tito lidé trpí i častějšími poraněními míchy. Ta jsou nejvážnější, protože mohou vést k ochrnutí dolních i horních končetin.
Je zřejmé, že větší počet úrazů páteře vede i k většímu počtu poranění míchy. Ale to není jediný důvod. Bohužel se stává, že i odborník úraz páteře u bechtěrevika přehlédne. Proč?
Již zmíněná častá triviálnost poranění, kterým lékař nepřikládá žádný význam.
Akutní i chronická bolest zad, kterou pacienti běžně trpí. Pokud se o bolesti v zádech po úrazu zmíní, lékař ji může pokládat za normální projev onemocnění.
Enormně změněná struktura páteře činí diagnózu prostým rentgenovým snímkem často velice obtížnou. Zvláště pokud se jedná o oblast dolní krční páteře, protože tato oblast je špatně přehledná kvůli přítomnostem kostí hrudníku.
Závažnost důsledků takového pochybení je zřejmá. A přitom řešení není komplikované. Každý pacient s Bechtěrevovou nemocí, který přijde k lékaři s bolestí zad nebo krku, by měl být vyšetřen pomocí počítačové tomografie (CT). Nehledě na to, jak banální se může zdát poranění, které jako příčinu udává.
Bechtěrevova nemoc znatelně ovlivnila nejen život, ale i celé dílo Karla Čapka. Podle svých slov se Karel Čapek od prvních projevů onemocnění až po svou smrt nezbavil všudypřítomné bolesti, se kterou se ale naučil žít.
Každý člověk stráví přibližně třetinu života v posteli. Lidé s Bechtěrevovou nemocí často i více – jejich onemocnění se totiž běžně projevuje zvýšenou únavností.
Bolesti bederní a křížové části zad, tj. "dolních zad", jsou dennodenním chlebem praktického lékaře a ortopeda. Stěžují si na ně hlavně starší lidé, ale nevyhýbají se ani mladým pacientům. Nejčastěji přicházejí v důsledku přetížení svalových a šlachových struktur příslušné části zad.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Pacientská organizace Klub bechtěreviků už řadu let pomáhá lidem, kteří se potýkají s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou chorobou). Revmatické zánětlivé onemocnění se projevuje zejména bolestmi a postupným tuhnutím zad. V České republice postihuje až 1 % osob, tedy 100 000 jedinců. Jedním z nich je i Jindřich Fanta (66), kterému byla nemoc diagnostikována ve 30 letech a který již 13 let stojí v čele této pacientské organizace.
Ačkoli Bechtěrevova choroba patří mezi nemoci, které není možné zcela vyléčit, v současné době naštěstí existuje celá řada možností, jak lze k její léčbě přistupovat. Důležitou terapeutickou variantou jsou i (biologické) léčivé přípravky s cíleným účinkem.
